Studená fúze je jaderná reakce, při níž dochází k fúzi atomárních jader za nízkých teplot (dokonce až za pokojové teploty) a tlaků, přičemž se uvolňuje značné množství energie. Vzhledem k pravděpodobnostnímu charakteru kvantové mechaniky je jisté, že k fúzi za nízkých teplot dochází, pojem studená fúze v běžném užití ale zahrnuje předpoklad, že k fúzi může za pomoci katalyzátorů docházet výrazně častěji, než by plynulo ze standardní současné teorie, v množství umožňujícím využít uvolněnou energii. Zatímco příznivci studené fúze ji považují za perspektivní cestu, která by vyřešila energetickou krizi lidstva, většina fyziků experimenty, které by měly svědčit pro existenci jevu, odmítá, a o reálnosti studené fúze ve výš popsaném významu pochybuje. Dosud se nepodařilo takové experimenty opakovaně uskutečnit.

Fúzi za nízkých teplot by snad (podle Andreje Sacharova) bylo možné provést s pomocí takzvaných mioatomů, v nichž jsou elektrony v obalech nahrazeny miony. Ty se vzhledem ke své vyšší hmotnosti „uloží“ výrazně blíže k jádru než elektrony, čímž je kladný elektrický náboj jádra odstíněn. Díky tomu je možné dostat mioatomy velmi blízko k sobě a stačí výrazně menší teplota a tlak na to, aby se jejich jádra sloučila. Praktické použití však patrně není možné proto, že střední doba života mionu je pouze 2,2μs než se rozpadne na jiné částice. Vyrobit mioatom je tudíž náročné a zřejmě neuskutečnitelné ve velkém množství.
Více: natura.baf.cz, zdroj: wikipedia
K tomuto článku není žádný komentář.