AlphaBlog

Skrýt reklamu
Tisk z AlphaBlog.wz.cz

Klub sebevrahů

Klub sebevrahů

(14.4.2008 - 20:44)

Týden nám utekl jako voda, a já jsem zde s další recenzí. No, nebyl to celý týden, ale vem to čert. Pro dnešní článek jsem vybral velmi zajímavý kousek od u nás poměrně neznámého Irského režiséra jménem John Carney.

?Nechci zemřít. Ale nechci ani žít. Bojím se jen těch pár vteřin bolesti při umírání.? Takhle popisuje hlavní hrdina Jonathan Breech (dále jen Johny) svůj vztah k životu. Johny je hodně zvláštní mladík. Své životní trable skrývá za jistý druh humoru, takže navenek působí jako flegmatik, co nebere nic vážně. Postrádá úctu k vlastnímu životu a zdá se, že i pud sebezáchovy. Objeví se hned na začátku filmu na pohřbu svého otce. No, objeví. Prostě přijde uprostřed obřadu, zastaví se nad rakví, zaklepe na ni a chvíli počká. Po pár sekundách pronese: ?No jo, už jsi tuhej.? a prostě odejde. Rozhodne se hned den nato spáchat sebevraždu, která se mu ale nevyvede a on skončí v blázinci. No, a tam se odvíjí převážná část děje. Postavu Johnyho ztvárnil Irský mladý herec Cillian Murphy.

Klub sebevrahů

Johny není ale jediná postava. V léčebně se totiž zakouká (to je strašný výraz) do jedné mladé, svým způsobem krásné, ale především zvláštní a zajímavé spolupacientky jménem Rachel (Tricia Vessey). Ta ztratila ve velmi útlém věku jednoho z rodičů, stejně jako Johny. Možná proto jsou si tak nějak blízcí. Rachel vzrušuje pohled na vlastní krev, bojí se jakéhokoliv vztahu a stále ji pronásleduje sen o své matce, která zahynula pádem z útesu.

Výčet hlavních postav završím postavou tzv. profesionálního křena (s touhle postavou se může ztotožnit dle mého názoru docela dost lidí). Je to postava Tobiho (Jonathan Jackson). Tobi miluje Rachel, ale nikdy ji to neřekl. Jako všichni v tomto oddělení léčebny se pokusil o sebevraždu. A to kvůli tomu, že nestihl říct svému bratrovi, že ho má rád, než zemřel. Tobi se velmi rychle spřátelí s Johnym a chodí spolu po nocích na tajné výlety mimo ústav. Bohužel, právě on se na konci filmu zabije. Na druhou stranu, právě tato postava k tomu měla asi největší potenciál.

Víte, kdyby nebyl výraz EMO tak zprofanovaný, označil bych tento kousek za typický EMOfilm. Nemyslím tím EMO jako hudební styl nebo styl oblékání. Myslím příběh teenagerů, kteří nemají zrovna lehký život a uvnitř jejich myslí a duší jsou opravdové důvody k sebevraždě. (Prostě to není žádný paskvil o smutňouškých bohatých dětičkách, co si dělají na ručičkách neškodné jizvy, jen aby byly FREE, COOL a IN.)

Klub sebevrahů (originálním názvem On the edge) mě osobně velmi zaujal. Bylo to dobré, i když je pravda, že toto téma mohlo být zpracováno lépe. (Ale zkuste toho narvat do hodiny a půl víc.) Je to rozhodně poutavé, nechybí vtipné ani srdceryvné momenty a určitě to nejednoho diváka donutí k nějakému tomu zamyšlení. Navrch přihodím docela pěkný soundtrack, kameru a především vynikající herecké výkony. Dávám tedy 85%.

Váňa


<< Zpět
Líbí se ti článek? Linkuj si!

Komentáře

K tomuto článku není žádný komentář.

Přidat komentář

Jméno:
Ochranný kód:
Ochranný kód - opište jej malými písmeny

Web je xHTML 1.0 Strict a CSS validní, optimální pro všechny prohlížeče, blog webu Alpha007.wz.cz, webmaster: Alpha007