AlphaBlog

Skrýt reklamu
Tisk z AlphaBlog.wz.cz

Štěstí versus smůla

Štěstí versus smůla

(19.6.2007 - 20:15)

Dnes odpoledne bylo tak krásně, že jsem vypl tento zapeklitý stroj a vydal se na kolo. Jelo se pěkně, ani nebylo horko. První věc, co mě začala zajímat, bylo to, že kudy jsem projel, tam se někomu něco povedlo. Třeba nějací dva kluci zpravovali motorku a když jsem se přiblížil, tak naskočila nebo třeba jedna starší paní něco hledala a po mém průjezdu si najednou vzpomněla, kde to je. Zajímavé, protože si nemyslím, že se něco může dít jen tak, tak jsem si řekl, že asi přináším štěstí. Vrtalo mi to hlavou pak celou cestu. Napadla mě zajímavá otázka, co je to štěstí? Relativní pojem, něco může být pro někoho štěstím, pro jiného smůlou. Defakto asi ani jedno nebude existovat, ale toto rozdělení se mi líbí.

Jel jsel lesem po kopcích za Budějovicemi směrem na sever a kochal se krajinou. Dojel jsem až na konec asfaltové cesty a ta se změnila pod Babickým vysilačem na lesní. Jel jsem po ní již dříve, tak jsem si řekl, že to půjde, protože vím, jak vypadá a kam vede. Ale to jsem se hrubě zmílil. Z krásně uválcované lesní cesty zbyly dvě strouhy, které náhle zatočili doprava šikmo dolů z kopce. Tak jsem přibrzdil a vydal se dolů. Byl to cyklocross jak něco, ale snažil jsem se jet opatrně. Celá cesta totiž byla místo vodorovně v průřezu, naklopená asi o 30°. Děsně to klouzalo. Ten kopec taky nebyl nijak extra mírný, z druhé strany bych ho šlapat nechtěl (a to je co říct). A tak jak jsem se pilně soustředil na cestu, kde se vzal, tu se vzal zajíc. Prostě mi vyběhl z křoví přímo pod kolo. Udělal jsem takovou myšku, že jsem málem slítl z kola, ale zajíce jsem zachránil. Tak tak jsem ho minul. Jenže dostal jsem se do děsné situace - ocitl jsem se v pravé strouze a tím manévrem jsem docela zrychlil. A to se pro mě stalo osudným, protože se mi kolo seklo o klacek vyčnívající do strouhy a já se vydal kupředu, ale bez kola pod sebou. Mno, nemít helmu, tak toto nepíšu. Zachránila mi život. Udělal jsem parakotoul a podal si kolo nad hlavou - to zůstalo bez škrábnutí, což se o mně říct nedalo. Krev se mi rozlila po obou loktech a pravém zápěstí, po zádech a trochu kotníku. Vypadal jsem skoro jak chodící mrtvola. Řekl jsem něco jako: ,,A to ......!" a dal jsem se na cestu dál. Začalo to přicházet k sobě, docela to bolelo, hlavně ten vítr, co do toho foukal.

Když jsem projížděl vesnicemi, lidé na mě divně koukali, měl jsem triko od krve a celou ruku. No co... Dojel jsem docela v pohodě domů, jelo se dobře. Taky to bylo jenom 15km. Doma jsem se umyl, odmočil, mýdlem vymil hlínu z ran a polil se perodixem vodíku (parádně to štípalo). Mno a teď tady sedím a přemýšlím: ,,Byla to smůla, nebo štěstí, že jsem se jenom trochu podřel?"...


<< Zpět
Líbí se ti článek? Linkuj si!

Komentáře

Apophis

hmmm, hustýýýýý


Přidat komentář

Jméno:
Ochranný kód:
Ochranný kód - opište jej malými písmeny

Web je xHTML 1.0 Strict a CSS validní, optimální pro všechny prohlížeče, blog webu Alpha007.wz.cz, webmaster: Alpha007